mezofytikum

Květena území severozápadně od Velkého Meziříčí.

Autor(ka)
Janečková, Denisa
Rok
2021
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Diplomová práce se zabývá květenou severozápadní části Velkého Meziříčí a jeho blízkého okolí, tedy obcí Lavičky, Závist, Olší nad Oslavou a Mostiště. Navazuje na bakalářskou práci „Přírodní poměry a flóra území severozápadně od Velkého Meziříčí“, v níž byly metodou literární rešerše charakterizovány abiotické a biotické poměry studovaného území. Vymezené území má rozlohu 12 km2 a nachází se v nadmořské výšce přibližně 422–567 m n. m. Spadá do teplotní zóny MT5 a MT9 s průměrnou roční teplotou 7,7 °C a průměrným úhrnem srážek 585 mm. Diplomová práce je založená především na terénním průzkumu. Její součástí je přehled dosavadních nálezů cévnatých rostlin, který byl v bakalářské práci vytvořen pomocí botanických databází. Ze studovaného území bylo v databázích zjištěno 268 taxonů. V terénu bylo determinováno 435 taxonů, z nichž 179 z dříve zjištěných bylo ověřeno a 256 zaznamenáno nově. Práce je doplněna tabulkami a mapami. 

Květena území východně od Brna.

Autor(ka)
Brtníková, Kristina
Rok
2019
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Diplomová práce pojednává o přírodních podmínkách a květeně území východně od Brna rozkládajícím se mezi obcemi Pozořice, Viničné Šumice a Vítovice. Navazuje na práci bakalářskou (Brtníková 2016), v níž byly zpracovány přírodní poměry studované oblasti a na základě literární rešerše floristických prací byl zhotoven seznam taxonů, nacházejících se ve vybraném území. Vymezená oblast má rozlohu asi 15 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce 300–504 m n. m. Jedná se o mírně teplou oblast s průměrnou teplotou 8–9 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 450 až 500 mm. Územím neprotékají žádné větší řeky a nevyskytují se zde ani větší vodní plochy, pyšnit se však může množstvím studánek, díky bohatosti podzemních zdrojů vody. Převládajícím půdním typem jsou hnědozemě. Z hlediska fytogeografie spadá téměř celé území do mezofytika, z jihu nepatrně zasahuje do termofytika. V jihovýchodní části, mezi obcemi Viničné Šumice a Vítovice, se nachází přírodní památka Hynčicovy skály. Terénní výzkum byl prováděn v období od jara 2015 do jara 2019. Z území uvádím celkem 809 taxonů. Během terénního výzkumu jsem nalezla 628 taxonů, z toho u 485 byl ověřen dříve publikovaný výskyt a 143 taxonů bylo pro studovanou oblast nalezeno nově. Z celkového počtu je 135 taxonů uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, 73 z nich se podařilo nalézt. K nejvýznamnějším nálezům patří Abutilon theophrasti, Filago arvensis, Filago vulgaris, Kickxia spuria a Veronica montana. Součástí práce je také dokladový herbář čítající 390 položek.

Květena města Adamov.

Autor(ka)
Kučerová, Martina
Rok
2019
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Diplomová práce je zaměřena na charakteristiku přírodních poměrů a flóru na území města Adamov o rozloze přibližně 3,6 km2. Druhou částí práce je soupis taxonů cévnatých rostli, které byly na území v minulosti zaznamenány. Stěžejní částí práce je floristická studie daného území, jejíž výsledky doplňují soupis historických nálezů. Studovaná oblast se nachází v nadmořské výšce od 240–454 m n. m., jedná se tedy o poměrně kopcovitý terén. Území spadá do geomorfologického celku Drahanská vrchovina, podloží tvoří převážně granodiorit. Z půd mají největší zastoupení kambizemě. Adamovem protéká jediný velký tok, a to řeka Svitava. Průměrná roční teplota je 8,4 °C a průměrný roční úhrn srážek 521 mm. Rekonstruovanou přirozenou vegetaci tvoří Luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Salicetea purpureae), Dubo-habrové háje (Carpinion betuli), Květnaté bučiny (Eu-Fagion), Subxerofilní doubravy (Potentillo-Quercetum, P.-Q. pannonicum, Lithospermo-Quercetum) a Acidofilní doubravy (Quercion robori-petraeae). Studované území spadá do fytogeografické oblasti mezofytika a okresu Moravské podhůří Vysočiny. Z prostudované literatury a dostupných databází bylo zaznamenáno 460 taxonů cévnatých rostlin. Při vlastním terénním výzkumu bylo determinováno 528 taxonů, z čehož je 337 ověřených a 191 nově nalezených. Čtyři nalezené taxony jsou zákonem chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., 37 je vzácných či ohrožených. Celkové zastoupení původních druhů je asi 73 %. Součástí diplomové práce je didaktický materiál v podobě výukových karet s 50 rostlinnými druhy a dokladový herbář čítající 425 položek. 

Diverzita flóry města Znojma.

Autor(ka)
Pelikánová, Šárka
Rok
2018
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Diplomová práce se zabývá floristickou studií Znojma a jeho blízkého okolí, tedy obcí Přímětice, Dobšice, Hradiště a přírodní památky Kaolinka. Navazuje na práci bakalářskou, ve které byly zpracovány přírodní poměry dané oblasti, a byl zhotoven seznam taxonů, které se zde v minulosti údajně vyskytly. Vymezená plocha má rozlohu necelých 12 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 203–340 m n. m. Území se nachází v jedné z nejteplejších částí republiky s průměrnou roční teplotou 8,5 °C a průměrným úhrnem srážek 487 mm. Významným vodním tokem ve vymezené oblasti je řeka Dyje, představuje také jižní a část západní hranice zkoumané oblasti. Převládajícím půdním typem jsou zde černozemě a hnědozemě. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří převážně černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na jihu území pak prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). Z hlediska fytogeografie náleží zkoumané území do oblasti termofytika a mezofytika. V severovýchodní části území se nachází přírodní památka Kaolinka. Z prostudované literatury a internetových databází bylo zaznamenáno 646 taxonů, které se zde údajně dříve vyskytly. V terénu bylo determinováno 512 taxonů, z nichž 354 bylo potvrzeno a 158 zaznamenáno nově. Jedenáct nalezených taxonů je na seznamu chráněných rostlin podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., 46 patří mezi vzácnější či ohrožené. K nejvýznamnějším novým nebo potvrzeným nálezům patří například potočnice lékařská (Nasturtium officinale, C2 b §2), kruštík bahenní (Epipactis palustris, C2 t), turan podolský (Erigeron podolicus, C1b) nebo proskurník lékařský (Althaea officinalis, C2 t).